Proč jezdíme
Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je ze sedla arabského koně. Ptám se však, zda autor tohoto rčení seděl i v sedle expediční dvanáctistovky, která energicky stoupá do alpského vysokohorského sedla? Předpokládám, že neseděl, protože nic lepšího prostě neexistuje.
Za každou zatáčkou
čeká něco úplně nového
Je těžké pojmenovat co nás na cestování v sedlech ocelových ořů tolik učarovalo.
Snad ty intenzivní zážitky, omamná vůně benzínu, opravdová dobrodružství?
Pokaždé, když si člověk nasadí přilbu, jakoby přepnul na jiný program. Začíná vnímat vše úplně jinak. Na motorce se dívá dopředu a jeho cesta zůstává daleko za ním. Jede svižně, nepřešlapuje na místě, nevrací se. Na řešení jakékoliv situace má možná i několik vteřin.
Za každou zatáčkou ho čeká něco úplně nového. Toto poznání je dech-beroucí a touha po něm nekonečná. S každou minutou strávenou v naší partě roste vědomí, že opravdu žijeme. Jsme kamarádi z masa a kostí, sociální sítě nás virtuálně propojovat nemusí. Rádi si povídáme z očí do očí, nejraději v útulné špeluňce, hned po vydařené etapě vedoucí nezapomenutelnou krajinou.
ANO, proto jezdíme na motorkách.
%
Poznání
%
Emoce
%
Pohoda
%